Recenze
Where is the meaning of love?
Upřímně - tohle anime zaujme hned na první pohled.
Možná proto, že má nádhernou grafiku (která je po všechny díly stejně kvalitní), možná proto, že je to shounen ai (a tohle téma nabírá na popularitě každým dnem víc a víc), možná kvůli akčním sekvencím a nádherně zpracovaným kletbovým bojím, možná kvůli atmosféře, která strhne každého alespoň trochu citově založeného člověka, a možná taky kvůli složitému aspektu seriálu, který zkoumá, zabalen do komerčního kabátu v podobě špičkové grafiky a akce, odvěké otázky jako "Proč lidé milují?", "Jaký je smysl života?" a nebo "Jak se lidé vyrovnávají s tím, že se během života mění, a jejich "minulé já" pokaždé beze stopy mizí?". Každý si určitě někdy položil takovouto otázku, možná měl dokonce podobných plnou hlavu. Stejně jako Ritsuka, hlavní postava anime Loveless. Příběh se ve velké míře opírá právě o jeho hledání smyslu života, lásky a přátelství a o jeho neschopnost, všechno tohle najít a prožívat. Loveless je vůbec zvláštní shounen ai anime (a manga). Má to souboje kvality těch v Yami no Matsuei, troufám si říci, že někdy ještě lepší (a to v SA anime moc vidět není)
, polovina z postav jsou dívky (což je v SA opravdový nezvyk), odehrává se v našem světě, ale jakési jeho poupravené verzi (pravidlo č.1: děti a jedinci bez sexuálních zkušeností mají kočičí uši a ocas) a shounen ai pár tu je jen jeden (+ jeden shoujo ai a dalších x hetero vztahů na úrovni klasické shoujo high-school-love-story). Spletitost vztahů je v tomto anime sice velká, není však na škodu, protože ony vztahy znamenají vždy alespoň pro jednu z postav jistý posun. Abych to ujasnila hned na začátku - každá z hlavních postav v Loveless (a i velké části těch vedlejších) má nějaký komplex a něco, čeho chce dosáhnout, ale nemůže. Pak se v jeho životě objeví někdo, kdo mu dá směr, aniž by si to sám uvědomoval. Celá interakce postav je vlastně zajímavá. Dvě postavy se navzájem i jednostranně ovlivňují, ale nějaký smysl tohle ovlivňování pro rozvoj obou má až tehdy, kdy se objeví třetí postava. Ale teď už k samotnému ději tohoto anime.
Aoyagi Ritsuka je introvertní, uzavřený, nekomunikativní, nekolektivní, emocionálně narušený a psychicky nestabilní 12ti letý kluk. Ano, tohle všechno stačil za 12 let. Ritsuka nevěří v lásku, protože už dávno zapomněl, co to je. Jeho matka se zbláznila a ve svých šíleneckých stavech začala Ritsuku bít, jeho otec to nervově nevydržel a začal ignorovat svojí rodinu i její problémy a jediný člověk, který Ritsuku chránil a miloval byl jeho starší bratr Seimei - a ten byl ve svých sedmnácti letech, před zraky 10ti letého Ritsuky brutálně zavražděn (upálen). Jeho vrah nebyl nikdy dopaden. Asi si už domyslíte, že dítě s těmito zkušenostmi prostě nemůže vyrůst normálně.
Kupodivu Ritsuka kdesi vyhrabal vnitřní sílu, aby se jako matka nezbláznil, a uzavřel se před světem, což byla jeho obrana. Příběh začíná, když tenhle mladík přejde na novou školu, kde potkává spoustu lidí, jimž nerozumí, ale ve kterých se bude brzy učit najít "přátele". První kamarádkou se mu stane milá, i když trochu naivní, ale velice atraktivní Yuiko Hawatari, která svojí dětskou nevinnou povahou vyvažuje Ristukův depresivní a negativní přístup k životu. Yuiko se do Ristuky zamilovala na první pohled a ta láska zvážněla později z toho důvodu, že on jako první v ní začal vidět osobnost a ne hloupou holku. Yuiko přes své půvaby byla ve třídě šikanovaná a druhé dívky jí jen využívaly. V hovoru adresovala sebe jako "Yuiko", Ritsuka první jí řekl, že by měla používat to kouzelné slovíčko "já". A byl to rovněž Ritsuka, kdo se Yuiko efektně (a efektivně) zastal ve třídě, před ostatními dívkami. Jediný problém byl v tom, že Ritsuka dokázal v Yuiko vidět jen přítelkyni, dál se jejich vztah nemohl rozvíjet. To musel přijít někdo, kdo by Ritsukovy dokázal nahradit všechny druhy lásky, které ztratil. A takový opravdu přišel....
Když Ritsuka prvního dne po vyučování opouštěl školu, čekal tam na něj tajemný vysoký, dlouhovlasý cizinec jménem Soubi Agatsuma - přítel jeho zemřelého bratra (Soubi je "dospělý", což ve světě Loveless značí fakt, že nemá ony zmiňované kočičí uši a ocas). A právě tento cizinec měl Ritsuku vtáhnout do podivného boje, jenž měl vést k odhalení Seimeiova vraha (ten vrah si říká "Sedmý měsíc"). V těchto kletbových bojích (spell-fights), v nichž se vyvolává jiná dimenze a různými magickými slovy přivolávají útoky i obrana, proti sobě bojují dvojice - jeden z té dvojice je Fighter - ten ovládá celou magickou část procesu, ten druhý je Sacrifice - to on schytá veškerá zranění v boji. Úkolem Fightera je ochránit Sacrifice, protože bez ní má jen polovinu své síly. Soubi je Fighter a
jeho Sacrifice byl kdysi Seimei. Ten ho poprosil, kdyby se mu něco stalo, aby se postaral o Ritsuku, chránil ho a miloval ho. A jelikož Soubi dělal vše, co mu Seimei řekl, splnil i toto přání. Ritsuka se stane Sacrifice po svém bratrovy a Soubi začne opakovat to, po čem Ritsuka toužil - i to, co nenáviděl nejvíc - "Miluji tě". A opakoval to Ritsukovy tak dlouho, až si on sám uvědomil, že to cítí. A že chce toho malého, zamindrákovaného kluka za každou cenu ochraňovat a být mu nablízku. A Ritsuka? Začal se ptát. Své psycholožky a sám sebe "Co je to láska?" Nevěděl odpověď, věděl jen, že slyšet to slovo ho bolí. A mělo proč. Dřív než Seimei zemřel, prozradil mu tajemství. Nejmenuje se Seimei - má jiné, pravé jméno - to jméno je "Beloved". A teď se i Ritsuka od Soubiho dozvěděl své pravé jméno - to jméno je "LOVELESS"...
Jak jsem již na začátku zmiňovala, anime Loveless má spoustu zajímavých postav, a každá z nich něco hledá, něčeho se snaží dosáhnout, ale nedokáže to (nebo alespoň ne sama o sobě). Ritsuka neví, co je láska a neumí se vyrovnat s minulostí. Hodně mu sice pomáhají konzultace s jeho psycholožkou, ale stále je nekomunikativní typ. První část jeho bariéry odbourá Soubi, druhou Yuiko, postupně se začínají přidávat další a další lidé, díky nimž se Ritsuka stává otevřenější. Soubiho komplex vychází najevo později, ale s velkou razancí - Soubi nedokáže žít svobodně. Byl vychován tak, aby plnil vše co se mu řekne, a tvrdými prostředky si navykl být neustále pod něčí kontrolou. Jeho citlivost na fyzickou bolest je snížena na minimum, jeho bojová síla v kletbových bojích je velká a pověstná. V dvojici se Seimeiem byli tak silní, že byli dobře známí u všech "zasvětcených" - jenže jak Soubiho kamarád Kio v příběhu zmínil - Seimei a Soubi měli vztah "Pán a sluha", Soubi poslouchal každý Seimeiův rozkaz. Byl na to naučený, což o to, ale když chtěl
tuto formu vztahu aplikovat i na Ritsukovy, zjistil, že to bude problém. Každopádně Ritsuka v Soubiho životě naplnil pojem "něha". A ještě něco - Soubi jako malý byl Ritsukovy vzhledem až neuvěřitelně podobný. Yuičiny komplexy se vztahují na její neschopnost nalézt loajální přátele, kteří by jí nevyužívali. A také na její IQ, Yuiko má kvůli tomu občas malé sebevědomí. Její láska k Ritsukovy jí dala zapomenout na některé její trable, a ona se přestala před ostatními přetvařovat jen aby si udržela jejich přátelství. Pak tu máme Yayoie, spolužáka Ritsuky a Yuiko - Yayoi má hlavní komplexy ve své výšce, svém dívčímu vzhledu a v tom, že objekt jeho romantického zájmu - Yuiko - mu dala kopačky (údajně kvůli jeho výšce) a zabouchla se do nově příchozího studenta (který je jen tak mimochodem stejně velký jako Yayoi). Yayoi se urputně snaží získat Yuičinu pozornost, někdy provádí i praštěné věci, ale i přes svůj komický charakter v příběhu, je jako většina postav Loveless nešťastný. Hitomi Shinonome, třídní učitelce Ritsuky a spol. je 23. let, a má komplex z toho, že má stále ještě ony kočičí uši a ocas. A také z toho, že si neumí zjednat autoritu ve třídě, ani u spolupracovníků. Hitomi se zamiluje do Soubiho, a to i přesto, že ten má neustálé narážky na její dětské chování kontrastující s jejím
věkem. Další postava se jmenuje Kio a je to Soubiho nejlepší přítel. Nemá rád, když se Soubi nechává kýmkoliv ovládat, ale ví, že proti tomu nemůže nic udělat. Kio je typický extrovert, a jedna z mála postav v Loveless, která nemá zřejmý psychický problém. Je tak trochu exhibicionista a spolu se Soubim studuje malbu/kresbu. Tímto se dostáváme k "-less párům". "-less páry" jsou dvojice lidí, kteří v průběhu anime konfrontují Ritsuku a Soubiho, a to vyslaní "Sedmým měsícem". Prvním párem je Breathless (rovněž název první epizody) - dívka Ai a chlapec Midori, oba s kočičíma ušima. Tihle dva jsou sehraný pár, očividně do sebe zamilovaný, zkušený v kletbovém boji, ale ne na Soubiho levelu. Ai je Fighter, Midori Sacrifice. Dalším párem je Sleepless, znovu dívka a chlapec - Gin a Kinta. Jelikož ani jeden z nich nemá kočičí uši a chovají se jako pár, co spolu chodí už delší dobu, půjde tady o něco vážného. V anime skončili ti dva dobře, ale v manze je čekal horší osud. Z rukou ZERO. Tito dva kluci (Tsun a Yohji) jsou tzv. ZERO bytosti uměle vytvořené pomocí genetických pokusů. ZERO nejsou jen dva, existuje mnoho tohoto druhu - a všichni s tímto jedním identifikačním jménem. ZERO jsou vyvinutá řada bytostí, která necítí vůbec žádnou bolest. Proto mají v boji velkou výhodu. Poslední zatím známý pár (v anime i manze) jsou dvě dívky, rovněž ZERO - Yamato a Kouya (jestli chcete vědět, jak se to má s jejich kočičíma ušima, tak Yamato je nemá a Kouya má falešné nasazovací ^_-). Kouya je Fighter a Yamato Sacrifice, což se velice pěkně kontrastuje s jejich vzhledem, kdy je extrovertní Yamato viditelně dominatnejší než introvertní Kouya. Narozdíl od Tsuna a Yohjiho se ale kloní k předchozí verzi vztahu "-less" párů - čili jsou jedna do druhé zamilované. Příběh okolo těhle dvou je docela složitý, asi nejsložitější ze všech "-less párů".
Plusových aspektů tohoto anime je spousta, stejně tak je na tom manga, která již tradičně používá daleko víc superdeformed a chibi forem, než anime. Ritsuka v ní také není až tak chladný, a občas ukáže i svou skrytou veselou povahu. Rozložení důležitosti postav je přibližně stejné jako v anime, a až na drobné úpravy se děj obdivuhodně přesně drží manga-verze. Manga samotná má velmi lehký styl kresby, obrázky na vás dýchnou přesně takovým kouzlem, jako anime. V současné době má Loveless manga 5 knih.
Ale zpátky k anime - o grafické stránce jsem tu už napovídala myslím dost, jen podotknu, že animace je od studia J.C.STAFF, což je jedna ze špiček v oboru. Hudba je velice zajímavá, a není se čemu divit, když si jí vzala pod taktovku profesionálka jakou je Yuki Kajikura. Opening je malinko svižnější pohodový j-pop "Tsuki no KAASU - The Curse of the Moon" (zpívá Suzuka Okina), ending je pomalejší, ale velmi příjemná skladba. V samotném seriálu je hudba ještě lepší. Co se dá od Yuki Kajikury očekávat jistě mnoho z vás ví (hudba např. .hack//SIGN,...). Určitě si všimnete latinsky zpívané písně, nebo "humorného Yuičina/Yayoiova/Ritsukova" songu, protože tyto jsou v seriálu různě obměněné slyšet často. Hudba je podle mě na jedničku. Tím se dostáváme k dabingu. Nemůžu si stěžovat na něco, na co si stěžovat nejde. Minagawa Junko známá dabingem Ryomy Echizena z Prince of Tennis (a nebo třeba Jushuui z Chrno Crusade) namluvila Ritsuku nenapodobitelným způsobem. A další nezůstávají pozadu. Konishi Katsuyuki v roli Soubiho (Touya z Ayashi no Ceres, nebo Amidamaru z Shaman King) (je ten důvod, proč jsem začala tak milovat dabing Loveless), Narita Ken jako Seimei (Sesshomaru z Inu Yashy), Kouyasu Takehito jako Ritsu-sensei (kdo nezná tohoto dabéra, má problém - Hotohori z Fushigi Yuugi, Juubei z Get Backers, Kira z Angel Sanctuary, Zechs z Gundam Wing, Touga z RG Utena, Seishirou z Tokyo Babylon a nebo Aya z Weiss Kreuz) a spousta dalších. Dost neznámých seiyuu předvedlo kupodivu vynikající práci, takže nemám, co dodat.
Ski da-yo Ritsuka.......